Velké Vrbno – Vodní nádrž (přehrada) v lyžařském areálu Paprsek

Soudní exekutor JUDr. Dalimil Mika, LL.M. zahájil v roce 2019 bez povolení výstavbu vodní nádrže na zasněžování lyžařského areálu Paprsek ve Velkém Vrbně s projektovanou plochou zátopy 0,89 ha. Nejen, že neměl podkladní stanoviska pro stavební povolení ani povolení samotné ale ani záměr nenechal předem posoudit v procesu EIA. Termín přehrada prý není v tomto případě správný, jedná se o vodní nádrž.
Bylo známo, že se zde vyskytuje populace slezského poddruhu jasoně dymnivkového (druh kriticky ohrožený a chráněný dle Evropských zákonů) a že tu nejspíš stále budou vratičky heřmánkolisté (druh kriticky ohrožený). Bylo a je zde dosud více zákonem chráněných druhů (jejich výčet uvádíme níže). Místo bylo předmětem návrhu na vyhlášení maloplošného chráněného území v kategorii „Přírodní památka“.

Projekt byl a je nepovolitelný, protože je v rozporu s územním plánem z roku 2006. Navíc v rámci SEA hodnocení návrhu budoucího územního plánu v roce 2014 a později i v roce 2018 byla možnost výstavby vodních staveb vyloučena. Dva roky nechtělo zastupitelstvo města předložit k veřejnému projednání připravený návrh, protože by rázem desítky záměrů již nebylo možné povolit. Nakonec na podzim 2022 bylo stávající vedení města svrženo. To ale trochu předbíháme, jak se věc vyvíjela.

Tato vodní nádrž v dosavadním územním plánu ani nikdy nebyla. Stavba byla zahájena nelegálně a byť byla stavba dodatečně povolena tak věc měla jeden háček. Stavba dostala dodatečné stavební povolení vodoprávního úřadu, který se snažil …. Krajský úřad až na náš podnět povolení zrušil. Dokud nenabylo zrušující rozhodnutí krajského úřadu o nelegálnosti stavby právní moci, tak naopak do nyní schvalovaného územního plánu hrozilo, že bude záměr prostě překreslen tak, jak je v projektu — je jedno že to bylo povoleno protiprávně, poněvadž se pracovnice MěÚ Šumperk snažila co mohla. Stavebník měl nakročeno k tomu nádrž takto oklikou do územního plánu dostal, bez vyjádření veřejnosti. Sice to byla a znovu je nelegální stavba ale územní rozhodnutí stále bylo stále právní moci, až do 7. 7. 2022.

Zpět do minulosti, dne 19. ledna 2022 proběhlo veřejné projednání nového územního plánu (verze návrhu číslo 3). Pokud by se MěÚ v Šumperku a zpracovatel úspěšně popasoval se všemi námitkami a námitkami, bylo možné, že projednaný 2,5 roku starý výkres bude po uvedení do souladu se skutečností zplatněn a ocitne se v něm i tato vodní nádrž. Naštěstí přišly na podzim 2022 volby. Více uvádíme zde o územním plánu pro město Staré Město.

Dosavadní politická garnitura města Staré Město (pod Králickým Sněžníkem) zmizela v propadlišti dějin a ta nová oznámila, že územní plán bude snad ke konci roku 2024. Do té doby se bude (vesele) stavět dle plánu z roku 2005/2006, po jediné novele z roku 2011, která prošla po okleštění skrz kontrolu tehdejšího vedení krajského úřadu (KÚOK). Krajský úřad tehdy akceptoval asi polovinu návrhů na novou výstavbu. Další návrhy na další výstavbu již neakceptoval a požadoval zcela nový návrh územního plánu, s komplexním a aktuálním posouzením.

V roce 2019 zprvu Česká inspekce životního prostředí nelegální stavbu tehdy bez jakéhokoli povolení zastavila ale protože nezjistila výskyt žádných jedinců zvláště chráněných druhů na vybagrovaných plochách, natož jejich ničení, víc toho neučinila. Zkonstatovala jen nepovolený zásah do významných krajinných prvků a věc vyřešila pokutou 100 000 Kč. Na podzim 2019 se najednou 19. 9. 2019 objevil posudek RNDr. Miloše Holzera který tvrdil, že zde Holzer prováděl průzkumy již od poloviny roku 2018 a v první polovině roku 2019 a že zde žádné zákonem chráněné druhy nejsou a vlastně ani nemohou být, plocha údolí a přihlehlých luk je prý přírodovědně nezajímavá a že téměř jakýkoli zásah spojený s výstavbou bude vlastně jen ku prospěchu přírodě. Dále aktivně dodal, že stavbu rozhodně doporučuje k realizaci. Na základě tohoto posudku již ČIŽP a později zejména Krajský úřad olomouckého kraje nepožadovali, aby bylo podmínkou pro další pokračování stavby bylo případné udělení výjimky v neprospěch konkrétních druhů dle § 56 zákona 114/1992 Sb. Pokud by výjimka nebyla vydána, stavba by nemohla být povolena. Posudek dr. Holzera byl odbytý a ani neodpovídal metodickým požadavkům Ministerstva životního prostředí. Povolit tuto stavbu vlastně stejně nešlo, protože stávající územní plán něco takového zde ani neumožňoval. A žádný z návrhů budoucího územního plánu to nejen že nepřipouštěl ale dokonce, zpracovatel SEA hodnocení Mgr. Jan Losík, PhD., zkonstatoval něco zcela jiného než RNDr. M. Holzer, konkrétně, že je plocha cenná a vyloučil zde možnost výstavby veškerých vodních ploch.

Návrh nového územního plánu ale dosud nebyl předložen veřejnosti k projednání, resp. to na počátku roku 2020 zastupitelstvo odmítlo a stejně tak se zachovalo v roce 2021. Postup se osvědčil. Mohlo se tak v roce 2020 a 2021 povolovat dle územního plánu z roku 2006, ve kterém se skutečnou ochranou přírody nikdo moc nezabýval. Na podzim 2022 byla po lokálních volbách stávající politická garnitutra odstavena.

V krátkosti shrnuto, stavba s přestávkami probíhala do konce srpna/září 2022. Povolení se stavebníkovi podařilo získat až v jiném režimu a to pod záminkou vzdouvání vody. Bylo protiprávně vydané ale zrušující rozhodnutí krajského úřadu ze dne 30. 4. 2021 nenabylo právní moci kvůi obstrukcím. Plocha postižená zemními pracemi a výsypkami je asi 2,5x větší než jak uvažoval projekt a co bylo předmětem nelegálního dodatečného povolení.

Z rozhodnutí Městského úřadu v Šumperku č.j. MUSP 64498/2020 ze dne 26. 10. 2020 citujeme: „Retenční prostor nádrže bude utěsněn jílovou vrstvou tl. 0,65 – 0,60 m, na které bude položena těsnící FPDM membránová folie. Retenční prostor bude vysvahován pro účinný odvod vody při vypouštění.“. Jak si RNDr. M. Holzer představuje zvyšování biodiverzity v hluboké nádrži vyložené „pogumovanou textilií“, nevíme. A proč by se vůbec měla nádrž budovat v místě, kde byly zákonem chráněné druhy, které mají speciální nároky na své prostředí? Vratičky i orchideje potřebují k výživě mycélium k tomu uzpůsobených hub. Ty jen tak jinde nevyrostou. Jasoňům dymnivkovým je vodní plocha v blízkosti jejich živných rostlin i míst k páření a přijímání nektaru zcela k ničemu a spíše na obtíž. Dospělci žijí asi 2, maximálně 3 týdny a není žádoucí aby létali kamsi do dálky od místa svého rodiště se napojit nektarem a vracet zpět. Samice se potřebují vrátit nazpět a na stejné místo s dymnivkami naklást vajíčka. Na léty prověřených a osluněných místech je nejvyšší šance na úspěšný, v tu dobu již mrtvými dospělci nekontrolovatelný, přirozený vývoj budoucího potomstva. Prostě buďto nakladou vajíčka na stejná, prověřená místa a nebo nejspíš vyhynou tak jako jinde.

Mimochodem, jíl na utěsnění nádrže měl být dle projektu přivážen od Vidnavy ale dle našich zjištění nebyl ačkoli to projekt firmy TERRA – POZEMKOVÉ ÚPRAVY uváděl.

Vybrané informace ze tři roky se vlekoucí časové řady

Dne 12. 6. 2020 provedl MěÚ v Šumperku místní šetření, zjistil že stavba již byla zahájena (byly provedeny hrubé terénní úpravy, shrnutí ornice, částečná úprava svahů, výměna stávajícího potrubí zatrubněného potoka).

Dne 19. 6. 2020 požádal stavebník o dodatečné povolení stavby.

Dne 30. 6. 2020 MěÚ v Šumperku zastavil řízení o vydání společného povolení k vodnímu dílu.

České inspekci životního prostředí trvalo v roce 2020 téměř 1,5 měsíce poslat na místo botanika, průzkum tak neproběhl ve vhodnou dobu

Dne 30. 6. 2020 MŽP postoupilo podnět Okrašlovacího spolku čelákovického ze dne 13. 6. 2020 k prošetření Ředitelství České inspekce životního prostředí přípisem č.j. MZP/2020/570/902, jako příslušně nadřízenému a zároveň orgánu ochrany přírody dle § 80 ZOPK.

Dne 17. 8. 2020 prováděla AOPK ČR, resp. SCHKOJ, první terénní průzkum na základě objednávky od ČIŽP OI Olomouc v místech přehrady a zamýšlené lanovky. Nebyly nalezeny žádné ZCHD, obecně bylo obtížné jedince prověřovaných druhů rostlin v tuto roční dobu vůbec nalézt. [Zdroj: č.j. SR/0558/OM/2020 – 2 ze dne 17. 9. 2020] Později jsme se dozvěděli, že tam AOPK ČR vyslala pracovníka na základě telefonické objednávky a tedy ještě dříve, než dorazila písemná žádost. Budiž.

Dne 24. 8. 2020 prováděla AOPK ČR, resp. SCHKOJ, druhý terénní průzkum na základě objednávky od ČIŽP OI Olomouc v místech přehrady a zamýšlené lanovky, tentokrát na základě GPS pozic z našich fotografií a s GPS pozicemi dalších nálezů v databázi NDOP. Nalezeno bylo 5 mikrolokalit vemeníků, z toho nejbližší ve vzdálenosti asi 1 m od plochy se skrytou ornicí. [Zdroj: č.j. SR/0558/OM/2020 – 2 ze dne 17. 9. 2020] Učiněné nálezy vemeníků dvoulistých nebyly důvodem k zastavení stavby. Později, v květnu 2021 byla oplocena již zdemolovaná plocha a k tomu ještě nezničené plochy horských trávníků s doloženým výskytem kriticky ohrožených vratiček heřmánkolistých, v souhrnu byly oploceny i parcely které ani nebyly ve výčtu parcel v dodatečném povolení stavby ze dne 26. 10. 2020. A pro nás nepřekvapivě, v červnu 2021 se ukázalo, že jsou stále nějaké vemeníky (orchideje) i uvnitř oplocené plochy a proto ČIŽP vydala předběžné opatření a omezila činnost stavebníka. Ale to předbíháme v čase.

Dne 26. 8. 2020 požádal (nový, jiný) stavebník o povolení k nakládání s povrchovými vodami spočívající v jejich vzdouvání, popřípadě akumulaci.

Dle protokolu č.j. MUSP 99262/2020 byl soulad s územním plánem dovozen na, resp. po místním šetření 29. 9. 2020

Asi s odkazem na závazné stanovisko č. j. MUSP 45148/2019 dne 13. 5. 2019, později na náš podnět zrušené rozhodnutím Krajského úřadu olomouckého kraje č. j. KUOK 104580/2021 ze dne 19. 10. 2021.

Jak získat povolení na rozpracovanou stavbu tak aby bylo možné pokračovat v pracích a plochu ještě rozšířit?

Dne 12. 10. 2020 bylo do spisu vloženo čestné prohlášení zmocněnce, cituji: „Prohlašuji, že bude stavba prováděna v souladu s projektovou dokumentací, která bude ověřena v řízení o dodatečném povolení stavby. Rozsah stavby dle této PD je v mezích stávající skrývky. K zásahu mimo tento rámec rozhodně NEDOJDE.„, konec citace.

Dodatečné povolení na černo zahájené stavby z roku 2018, popř. již 2018

Dne 26. 10. 2020 následně vydal MěÚ Šumperk, specializovaný vodoprávní úřad, rozhodnutí pod č.j. MUSP 64498/2020, sp.zn. 64498/2020 ŽPR/MAIN o povolení nakládání s vodami a dodatečné povolení stavby “MVN Velké Vrbno – etapa I. a II.” Stavba byla povolena v jiném režimu, než jak by bylo obvyklé. Skutečný rozsah ploch dotčených stavbou je asi 4,2 ha a stavba se rozkládá i na parcelách, které nebyly uvedeny v tomto rozhodnutí o dodatečném povolení stavby. Podkladní stanoviska se týkají různých ploch, od pěti do 11 parcel z evidence v katastru nemovitostí.

Zrušení rozhodnutí o dodatečném povolení stavby

Dne 30. 4. 2021 Krajský úřad olomouckého kraje vydal Rozhodnutí č. j. KUOK 46594/2021, kterým zrušil dodatečné stavební povolení stavby a nakládání s povrchovými vodami č.j. MUSP 64498/2020 a sp.zn. 64498/2020 ŽPR/MAIN ze dne 26. 10. 2020. Současně tentýž úřad vydal rozhodnutí č.j. 47431/2021, sp. zn. KUOK/33809/2021/OŽPZ/7443 kterým zrušil rozhodnutí č.j. MUSP 114464/2020 a sp. zn. 75848/2020 ŽP/MAIN ze dne 5. 11. 2020, kterým bylo zastaveno řízení ve věci odstranění stavby „MVN Velké Vrbno — Etapa I.“. Krajský úřad ale ani v jednom ze svých zrušujících rozhodnutí nevyloučil odkladný účinek případného odvolání, ačkoli tak učinit mohl a dokonce k tomu byly oprávněné důvody. Zrušující rozhodnutí č. j. KUOK 46594/2021 bylo napadeno odvoláním u Ministerstva zemědělství.

Ministerstvo zemědělství rozhodlo svým rozhodnutím pod č. j. MZE-39418/2021-15111 ze dne 23. 7. 2021 tak, že odvolání jako opožděné zamítlo. Odvolatel podal následně 3. 8. 2021 ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, žalobu na zrušení tohoto rozhodnutí, z důvodu, že včasnost jejího odvolání posoudilo MZe nesprávně, vycházelo-li z data, kdy bylo rozhodnutí KÚ doručeno jejímu zmocněnci, neboť tento zmocněnec ji byl oprávněn zastupovat jen v původním správním řízení (povolovacím), nikoli v řízení přezkumném.

Řízení je vedeno pod sp. zn. 60 A 52 / 2021. Na základě podané žaloby Ministerstvo zemědělství znovu rozhodlo – vydalo rozhodnutí pod č. j. MZE-49456/2021-151111 ze dne 20. 09. 2021, kterým změnilo výrokovou část rozhodnutí pod č. j. MZE-39418/2021-15111 ze dne 23. 07. 2021 tak, že odvolání zamítlo a napadené rozhodnutí krajského úřadu potvrdilo. Proti rozhodnutí Ministerstva zemědělství, dle citace poučení účastníků uvedeného v rozhodnutí Ministerstva zemědělství, může účastník řízení podat do 15 dnů ode dne oznámení rozklad. To se také stalo. Rozkladová komise Ministerstva zemědělství se nad odvoláním vůči rozhodnutí č.j. MZE-49456/2021-15111 ze dne 20. 9. 2021 sešla přinejmenším někdy v lednu 2022.

Nabytí právní moci zrušujícího Rozhodnutí č. j. KUOK 46594/2021 ze dne 30. 4. 2021 se tak opět zdrželo a věc řešil Nejvyšší správní soud pod sp. zn. 5 As 386/2021 v Brně. Ten dne 14. ledna 2022 rozhodl a věc vrátil zpět k novému projednání, viz Rozhodnutí č.j. 5 As 386/2021 – 26 a nebo pro přehled Detail dokumentu 5 As 386/2021- 26. Taktéž dostupné mezi rozhodnutími soudů.

Dne 7. 7. 2022 Ministerstvo zemědělství pod č.j. MZE-38758/2022-15111, sp. zn. MZE-39418/2021 znovu rozhodlo o zamítnutí odvolání společnosti Horský areál Paprsek, s.r.o. proti rozhodnutí Krajského úřadu Olomouckého kraje, odboru životního prostředí a zemědělství, čj. KUOK 46594/2021 ze dne 30.4.2021, kterým bylo ve zkráceném přezkumném řízení podle ustanovení § 98, ve spojení s ustanovením § 97 odst. 3 správního řádu zrušeno rozhodnutí Městského úřadu Šumperk, odboru životního prostředí, oddělení vodoprávní, č.j. MUSP 64498/2020. sp.zn. 64498/2020/ŽPR/MAIN ze dne 26.10.2020 a věc vrácena k novému projednání. Odvolání bylo zamítnuto a rozhodnutí Krajského úřadu Olomouckého kraje, odboru životního prostředí a zemědělství, čj. KUOK 46594/2021 ze dne 30.4.2021 se potvrzuje. Proti rozhodnutí se nelze odvolat. Rozhodnutí MZe nabylo právní moci 8. 7. 2022. Stavba by tedy již neměla probíhat dokud stavebník nezíská nové povolení včetně zrušených podkladních závazných stanovisek. Jenže, stavba vodní nádrže dál probíhala v červenci i v srpnu 2022 …. A už je dokončená, na místě je slyšet hluk z mobilních elektrocentrál …

Dne 5. 8. 2021 podal Horský areál Paprsek s.r.o. správní žalobu. Soudní řízení správní je vedeno před Krajským soudem v Ostravě, pobočka Olomouc pod sp. zn. 60 A 62/2022.

Dne xx. xx. 2021 podal Horský areál Paprsek s.r.o. druhou správní žalobu proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 9. 2021, č. j. MZE-49456/2021-15111, ve věci povolení k nakládání s povrchovými vodami a dodatečného povolení pro stavbu vodního díla. Soudní řízení správní bylo vedeno před Krajským soudem v Ostravě, pobočka Olomouc pod sp. zn. 60 A 77/2022. Usnesením č. j. 60 A 77/2021-29 ze dne 9. 5. 2022 soud žalobu zamítl (s první žalobou se vypořádal v rámci sp. zn. 60 A 52 / 2021 v rámci č. j. 60 A 52/2021-103 dne 26. 4. 2022, kdy rozhodnutí MZE zrušil a věc vrátil k novému projednání MZE).

Podkladní závazné stanovisko odboru územního plánování bylo též zrušeno

Nezávisle na výše uvedených peripetiích dne 19. 10. 2021 Krajský úřad Olomouckého kraje, odbor strategického rozvoje kraje zrušil závazné stanovisko Městského úřadu Šumperk, Odboru strategického rozvoje, územního plánování a investic (dále jen „OÚP“), vydané podle § 96b stavebního zákona pod č. j. MUSP 45148/2019 dne 13. 5. 2019 k záměru „MVN Velké Vrbno“ na pozemcích p. č. 528/3, 502/2, 503/3, 1102, 528/2, 505, 503/1, 507/2, 507/3 a 507/1 k. ú. Velké Vrbno, svým rozhodnutím č. j. KUOK 104580/2021 ze dne 19. 10. 2021.
Odbor SR KÚOK na základě uvedeného odůvodnění shledal přezkoumávané závazné stanovisko nezákonným, a proto postupoval dle § 149 odst. 8 správního řádu a závazné stanovisko zrušil rozhodnutím ve smyslu § 154 SŘ správního řádu za přiměřeného použití § 97 odst. 3 správního řádu. Správní řád dále v ustanovení § 98 umožňuje, aby v případě, že porušení právního předpisu je zjevné ze spisového materiálu, jsou splněny ostatní podmínky pro přezkumné řízení a není zapotřebí vysvětlení účastníků (zde dotčených osob), nadřízený orgán provedl tzv. zkrácené přezkumné řízení, ve kterém se neprovádí dokazování; prvním úkonem nadřízeného orgánu při zkráceném přezkumném řízení je vydání rozhodnutí podle § 97 odst. 3 správního řádu. Toto rozhodnutí nabývá právní moci oznámením. Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat.

Co bylo ve Velkém Vrbně tak cenného?

Ve Velkém Vrbně byl dlouhodobě znám výskyt následujících ZCHD živočichů a rostlin.

Zvláště chráněné druhy (ZCHD) živočichů a rostlin dle zákona č. 114/1992 Sb.:

• kriticky ohrožené: vratička heřmánkolistá, zdrojovka hladkosemenná pravá, řeřišnice hořká Opizova, jasoň dymnivkový, zmije obecná, strnad luční

• silně ohrožené: vstavač mužský, pačmelák cizopasný, ještěrka živorodá, slepýš křehký, křepelka polní, chřástal polní, kos horský, linduška horská, drozd cvrčala, skřivan lesní, sýc rousný, krahujec obecný, včelojed lesní

• ohrožené: vratička měsíční, vemeník dvoulistý, pětiprstka žežulník, oměj pestrý, kýchavice bílá Lobelova, střevlík hrbolatý, zlatohlávek tmavý, majka fialová, majka svraštělá, svižník polní, čmelák luční, čmelák rokytový, čmelák skalní, čmelák zemní, čmelák hájový, čmelák zahradní, čmelák rolní, čmelák sorojský, čmelák lesní, otakárek fenyklový, batolec duhový, bělopásek topolový, ropucha obecná, užovka obojková, vranka pruhoploutvá, ťuhýk obecný, bramborníček hnědý, krkavec velký, hýl rudý, ořešník kropenatý, jestřáb lesní

Druhy na Červeném seznamu ČR:

• hruštička menší, vrbovka bahenní, kodulka horská, okáč černohnědý, okáč ječmínkový, pískorypka chrastavcová, ohniváček modrolemý, ohniváček modrolesklý, ohniváček celíkový, perleťovec dvanáctitečný, modrásek ušlechtilý, modrásek lesní, přástevník jitrocelový, hnědásek jitrocelový, linduška luční, žluna šedá

Evropsky významné/chráněné druhy:

• jasoň dymnivkový, chřástal polní, střevlík hrbolatý, datel černý, žluna zelená, plavuň vidlačka

Územní ochrana v nedohlednu

Dne 21. 3. 2021 AOPK ČR navrhla vyhlášení MZCHÚ v této oblasti (č. j. 4994/SOPK/21), na základě našich nálezů učiněných systematickou a letitou prací v rámci oficiálních projektů ČSOP na mapování výskytu ZCHD. Současně AOPK ČR pod č. j. 4993/SOPK/21 postoupila na Ředitelství ČIŽP zjištění nepovoleného plošného ničení těchto i jiných velice cenných biotopů včetně přímé likvidace kriticky ohrožených jedinců více druhů živočichů a rostlin ve správním obvodu Starého Města – pod Králickým Sněžníkem. Mimo jiné se jedná právě o zásahy ve Velkém Vrbně. Ze sdělení AOPK ČR ze dne 19. 3. 2021 též vyplývá, že AOPK informovala KÚOK a stavební úřady (MěÚ Hanušovice, MěÚ Jeseník, MěÚ Šumperk), viz č. j. 18144/SOPK/20. K tomu dodáváme, že již 9. 11. 2018 jsme podali návrh na vyhlášení konkrétních MZCHÚ na adresu KÚOK a MěÚ Šumperk, ale úřady na to nereagovaly. Dodáváme, že byly tyto dva úřady informovány již dne 21. 8. 2019 (!) o výskytu v roce 2019 nově zjištěných ZCHD v oblasti a jejich výskyt byl námi zároveň zhodnocen ve vztahu k návrhu nového územního plánu Starého Města. Tyto připomínky dosud nebyly zapracovány v rámci SEA hodnocení návrhu územního plánu. O výskytu ZCHD a cenných lokalit v těchto místech byly všechny uváděné úřady dobře informovány. Přesto však orgány ochrany přírody nekonají tak, aby byla zajištěna územní ochrana tohoto cenného území, resp. aby alespoň v rámci druhové ochrany bylo včas zabráněno škodlivým zásahům do biotopů ZCHD.

V ploše kde byla narychlo zahájena výstavba přehrady mělo být, dle našeho návrhu z roku 2018, maloplošné chráněné území. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR v únoru 2021 podpořila náš návrh na vyhlášení vícero maloplošných zvláště chráněných území ve správním obvodu města Staré Město. Od té doby však MěÚ v Šumperku ani Krajský úřad olomouckého kraje v tomto ohledu nic neučinily a nejen tato ničivá stavba ale i další pokračovaly nebo byly nově povolovány.

Zvláště chráněné druhy byly a jsou i nyní v ploše staveniště, které bylo v reálu vyznačeno v terénu až výstavbou oplocení v květnu 2021 poté, co 29. 4. 2021 zde v reportáži Deníku N redaktor Jan Moláček zveřejnil reportáž s fotografiemi z místa. Oplocena byla i místa, která nebyla uvedena v neoprávněně vydaném dodatečném povolení. Staveniště se tedy na jaře 2021 rozšířilo ještě více a došlo k likvidaci dalších jedinců kriticky chráněných druhů živočichů a rostlin a jejich biotopů.

Až v červnu 2021 ČIŽP akceptovala, že se skutečně na staveništi stále vyskytují námi již dříve uváděné zvláště chráněné druhy živočichů a rostlin, konkrétně akceptovala výskyt vemeníků dvoulistých.

Následně jsme v srpnu 2021 opětovně doložili výskyt omějů pestrých co dosud nebyly zničeny (rostliny byly vidět již od jara a na fotkách z místa jsme je měli již v červnu 2020) a navrhli rozšířit předmět řízení, což se následně stalo. Oba druhy ale přehlídla ČIŽP i jí přizvaní odborníci, roce 2019, 2020 a dokonce ještě v červnu 2021 oměje neuváděli.

Opakovaně jsme se dožadovali záchrany cenných biotopů ale ani Ministerstvo životního prostředí nemá možnosti jak k řešení situace přimět ČIŽP natož Krajský úřad Olomouckého kraje. A už vůbec nemá možnost napravit chybné rozhodnutí stavebního úřadu, resp. specializovaného vodoprávního úřadu, který podléhá Ministerstvu zemědělství.

Ministerstvo životního prostředí postoupilo náš podnět z 27. 4. 2021 jiným úřadům se zpožděním asi 1,5 měsíce (formálně vyřízeno 25. 5. 2021, datová zpráva však byla ministerstvem odeslána až 11.6.2021 v 09:30:28) až v době, kdy již byly zničeny kriticky ohrožené vratičky heřmánkolisté v ploše stavby, které jsme požadovali zachránit a zaevidovat. Klíčový důkazní materiál tak zmizel pod haldami vysypané horniny.

Dne 29. 10. 2021 a 25.11.2021 jsme podali návrh konkrétních opatřeních ve věci nápravy stavu poškozené přírody, ale ČIŽP náš návrh pod č.j. ČIŽP/48/2021/6436 ze dne 6. 12. 2021 zamítla. Dne 19. 4. 2023 rozhodlo Ministerstvo životního prostředí pod č.j. MZP/2023/570/137 o odvolání Okrašlovacího spolku čelákovického ze dne 22. 12. 2021 vůči rozhodnutí České inspekce životního prostředí, OI Olomouc, č.j. ČIŽP/48/2021/6436 ze dne 6. 12. 2021, a předmětné rozhodnutí zrušilo ve smyslu § 90 odst. 1 písm. a) správního řádu. Ministerstvo se proto už dopodrobna nezabývalo všemi odvolacími námitkami OSČ a návrhy učiněnými v celém průběhu řízení. S uvedeným byla a je nicméně povinna se v dalším průběhu projednání meritorní věci vypořádat ČIŽP. Po 1,5 roce se tak znovu začne znovu zabývat ČIŽP tím, jak jsme navrhovali věc řešit tak, aby opatření byla účinná (t.j. před líhnutím tehdy následující generace jasoňů dymnivkových). ČIŽP sice objednala posudek od AOPK ČR ale byla možnost řešit věc neprodleně na podzim 2021. Zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů (dále jen “ZoEkÚ”) totiž umožňuje postupné nápravy na více úrovních dle očekávatelného postupného procesu šetření, postupného zjišťování škod a proto umožňuje na více stupních nápravná opatření od provizorních až po trvalá.

Fotogalerie

Pokládka kabelů a hadic ve Velkém Vrbnu v lyžařském areálu Paprsek (stav 7. 11. 2020)

Fotografie z průběhu výstavby nádrže ve Velkém Vrbně z 7. 11. 2020

Fotografie z průběhu výstavby nádrže ve Velkém Vrbně z 9. 5. 2021

Fotografie z průběhu výstavby nádrže ve Velkém Vrbně z 9. 10. 2021

Fotografie z průběhu výstavby nádrže ve Velkém Vrbně z 30. 8. 2022

Fotografie stavby Malé vodní nádrže Velké Vrbno z 4. 1. 2023

Fotografie stavby Malé vodní nádrže Velké Vrbno z 24. 1. 2023

Přehrada na zasněžování pod Paprskem v médiích

29. 4. 2021: DeníkN: V článku „Vlivný exekutor začal v horách načerno bagrovat přehradu. Zaplatil sto tisíc a staví dál“ je reportáž ve které redaktor Jan Moláček shrnuje problémy investora zasněžovacích nádrží.

10. 5. 2021: Česká Televize (Události v regionech): Přehrada načerno je reportáž ČT z 5. 5. 2021 ukazující poškození místní krajiny činností investora zasněžovacích nádrží a lyžařské infrastruktury. Stejná reportáž „Přehrada načerno“ z 5. 5. 2021 na Facebooku.

11. 5. 2021: DeníkN: Olomoucký kraj dle článku „Olomoucký kraj zrušil povolení, kterým exekutor Mika zlegalizoval černou stavbu zasněžovací přehrady“ zrušil nelegální dodatečné povolení a nařídil nové projednání věci. Rozhodnutí ale ještě nenabylo právní moci kvůli odvolání … [Trvalo to až do 7. 7. 2022.]

21. 5. 2021: DeníkN: „Exekutor Mika čelí nové překážce, jeho přehrada musí mít posudek EIA„. Jenže když si o něj nepožádá, tak ho po něm krajský úřad vymáhat nebude. Posudek tak nejspíš nikdy nevznikne. K čemu by byl, když bylo uděleno dodatečné povolení a jeho zrušení dosud nenabylo právní moci, že?

30. 5. 2021: DeníkN: Reportáž „Exekutorova přehrada obci nevadila, i když v územním plánu byla jen malá jezírka. Velikost neřešíme, říká starosta“ (Jiří Kamp), ve které redaktor Jan Moláček shrnuje problémy investora zasněžovacích nádrží.

1. 6. 2021: Týden na severu přinesl tiskovou zprávu Zelených, kde shrnují kauzu z Deníku N. Zmiňují také posudek autorizované osoby RNDr. Miloše Holzera, jehož posudek jsme kriticky posoudili již 7. 2. 2021 a zaslali MŽP. Mimochodem, je podepsán i pod několika dalšími posudky stavebních záměrů ve Velkém Vrbně, mají stejně mizernou kvalitu a i obsahově se značně překrývají.

3. 6. 2021: Česká televize (Události v regionech) přináší další Policie šetří černou stavbu přehrady o ničení přírody při pokračující nelegální výstavbě zasněžovací nádrže. Na naši podporu tam vystupuje také člen České botanické společnosti. Stejná reportáž „Policie šetří stavbu přehrady pod Paprskem“ z 3. 6. 2021 na Facebooku.

6. 6. 2021: Zelení: Nelegální přehrada pod Paprskem – prosadí si exekutor svou? a zde jsou komentáře k článku na Facebooku.

15. 6. 2021: iDNES: Článek „Exekutor staví přehradu načerno. Úřady mu daly minimální pokutu i povolení“ o nevysvětlitelném zdržování a pochybení státních orgánů, které vedly a dále vedou k poškozování přírody pod Králickým Sněžníkem.

15. 6. 2021: Rádio Impuls: „Exekutor staví přehradu načerno. Úřady mu daly minimální pokutu i povolení„.

15. 6. 2021: Redakce Náš Region zvěřejňuje článek „Exekutor s vazbou na ANO a Faltýnka staví načerno přehradu. Řeší to kriminálka„.

25. 6. 2021: Podle redakce Ekolistu se na na 4. místě v čtenářské soutěži o Ropáka roku 2020 umístil JUDr. Dalimil Mika, LL.M., soudní exekutor a vlastník společnosti Horský areál Paprsek, s.r.o. – Olomoucký kraj. Nominace byla za …provádění výstavby velké vodní nádrže v údolní nivě potoka a v okraji lesa na ploše téměř dvou hektarů pro zasněžování sjezdovek v lyžařském areálu Paprsek u Starého Města pod Sněžníkem od roku 2019, ačkoliv se dodatečně zjistilo, že přehrada je v rozporu s územním plánem, chybělo hodnocení vlivů na životní prostředí, nebyla povolena výjimka ze zákona ke škodlivému zásahu do biotopů řady zvláště chráněných druhů organismů, např. motýla jasoně dymnivkového či rostlin vratičky heřmánkolisté nebo prstnatce májového, a chybělo i stavební povolení, čímž došlo ke značným škodám na přírodě a krajině; Česká inspekce životního prostředí na začátku roku 2021 udělila pokutu sto tisíc korun, ale podle Ministerstva životního prostředí měla spíše podat trestní oznámení a nařídit navrácení zničeného území do původního stavu, a Krajský úřad Olomouckého kraje v dubnu 2021 zrušil dodatečné stavební povolení, které v říjnu 2020 vydal Městský úřad Šumperk, ale výstavba dále pokračuje, neboť probíhá odvolací řízení.

29. 6. 2021: Bruntálský deník vydal článek redaktora Františka Kuby „Univerzální mantra zadržování vody„.

19. 8. 2021: Hanácké novinky shrnují pár zajímavých faktů kolem možné korupce.

31. 10. 2021: Česká televize (Nedej se plus!) odvysílala reportáž pod názvem Přehrada – exekuce přírody o této nelegální stavbě, která pokračuje od roku 2019 bez zhodnocení v procesu EIA. Tisková mluvčí MěÚ v Šumperku se k činnosti úřadu odmítla vyjádřit.

13. 12. 2021: Zelení: Radek Ocelák: Jsme civilizace, která přetváří hory na lunapark a zde jsou komentáře k článku na Facebooku

1. 2. 2022: DeníkN: Exekutor stavěl načerno zasněžovací nádrž. Dodatečné povolení mu vydala úřednice, jejíž manžel pro skicentrum projektoval

3. 5. 2022: Česká televize (Události v regionech) přináší další svědectví o ničení přírody při pokračující nelegální stavbě zasněžovací nádrže.

10. 5. 2022: Česká televize (Události v regionech) přináší reportáž o pozastavení stavby stavby nádrže ve Velkém Vrbně. Reálně ale například 12. 5. 2022 tam byl mix s betonem, pumpa na beton, v jámě lámala sbíječka skálu a náklaďáky dál vyvážely horninu na neustále se zvyšující výsypky, pod kterými jsou zasypány vratičky heřmánkolisté.

27. 11. 2022: Česká televize (Nedej se!) odvysílala další reportáž o této vodní nádrži ve Velkém Vrbně pod názvem Přehrada načerno. Nádrž nemá nic společného s ochranou přírody, nejen proto že kvůli ní byla zničena stanoviště kriticky ohrožených druhů živočichů a rostlin ale také, že v nádrži vyložené pogumovanou fólií nic žít nebude.

Buďte s námi a podpořte nás prosíme v naší činnosti finančním darem na transparentním účtu č. 2600546049/2010. Peníze použijeme na zaplacení právních služeb pro cizelování textů, kterými se vyjadřujeme v rámci správních řízení ve prospěch zájmů ochrany přírody, jako je tento.