V Nové Senince lze objevit pár velmi pěkných míst se zvláště chráněnými druhy rostlin a živočichů. Především zde je, nebo byla největší a vpodstatě i jediná velká populace orchideje pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea) ve správním obvodu města Staré Město (pod Sněžníkem) čítající 140 až 180 kvetoucích jedinců. Na témže místě lze nalézt nižších pár desítek vemeníků dvoulistých (Platanthera bifolia) a současně s nimi jsou zde vratičky měsíční (Botrychium lunaria). Všechny jmenované rostliny jsou v různé míře závislé na výživě mykorhizními houbami.
Na jiných místech v údolí v těsné blízkosti Nové Seninky byly zdrojovky (Montia fontana agg.). Bohužel rostly v brodech řídka užívaných obslužných cest a překážely v příjezdu k novému staveništi. Další zdrojovky byly zničeny tvorbou odvodňovacích rýh a zasypáním v zadní části Nové Seninky. Zbytek populace může být velmi rychle zničen další novou výstavbou.
Na dvou krásných místech rostou zákonem nechráněné suchopýry úzkolisté (Eriophorum angustifolium). Na prvním z nich jsou s nimi společně prstnatce májové (Dactylorhiza majalis) a na druhém zdrojovky hladkosemenné pravé (Montia fontana s. str.). Potkali jsme zde minimálně jednu užovku obojkovou a nepochybně jsou zde i zmije obecné (Vipera berus).
Na podmáčených místech lučních pramenišť ale i zčásti zalesněných podmáčených plochách lze potkat střevlíka hrbolatého (Carabus variolosus).
Je zde také drobná populace tetřívka obecného, která zde byla posílena uměle odchovanými kuřaty.
Biologické průzkumy zaměřené na vratičky musí být víceleté, resp. 2-3 roky jsou dle doc. RNDr. Vít Grulicha, CSc. nedostatečné a nelze z nich vyvozovat závěry o početnosti a vlivech na populaci.
2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize
Na lokalitě je zřetelný managementový rozpor – časování zásahů ve prospěch populace hořečku (zejména posekání na počátku vegetační sezóny) se může dostat do rozporu s biologickými potřebami na jaře kvetoucích orchidejí, kterým posekání před květem, v době kvetení nebo těsně poté (jednotlivé výše jmenované druhy mají poněkud odlišnou fenologii) může znemožnit vysemeňování, a tedy generativní rozmnožování.
Z hlediska dlouhodobé perspektivy je nastíněný problém potřeba řešit. Navrhuji:
a) monitorovat početnost jarních orchidejí, resp. také vratiček (recentně se zřejmě neděje),
b) monitorovat populaci hořečků (průběžně se uskutečňuje v rámci monitoringu druhového předmětu ochrany),
c) z delší časové řady výsledků učinit zásadní rozhodnutí, jak dále.
V zásadě se nabízejí 2 možnosti řešení:
a) pokud se ukáže, že početnost orchidejí (resp. také vratiček) fluktuuje bez jednoznačného negativního trendu (nelze prokázat jen na základě výsledků z 2–3 let!), v dosavadním časování managementu dále pokračovat,
b) pokud se ukáže, že populace vstavačovitých (resp. také vratiček) má negativní tendenci, doporučuji – vzhledem k významu lokality – preferovat management příznivější těmto druhům i za cenu možného poškození populace hořečků. Jak bylo v předcházející stati konstatováno, populace hořečků v této PR (EVL) je v současné době již na hranici udržitelnosti a v rámci jižních Čech nejde o populaci klíčovou. Naproti tomu význam biotopu T2.3B a jeho druhové diverzity rozhodně přesahuje regionální úroveň a management ve prospěch tohoto předmětu ochrany by měl být upřednostněn. V případě, že by z monitoringu získaná data na takový postup ukazovala, doporučuji svolat k takovému strategickému rozhodnutí jednání zainteresovaných expertů.
[citováno z PLÁN PÉČE O ZCHÚ „PŘÍRODNÍ REZERVACE NAD ZAVÍRKOU“ NA OBDOBÍ 1. 1. 2014 – 31. 12. 2024 ze strany 29, resp. 31 výsledného PDF souboru ]