Dosažení účinných opatření v zájmu ochrany přírody a krajiny ve vybraných správních řízeních, která porušují veřejný zájem

Bylo podáno 27 dokumentů (nepočítaje obsáhlé a početné přílohy v některých případech) do správních řízení (sdělení, podněty, odvolání). Dosáhli jsme toho, že ČIŽP uznala provádění nepovolených zásahů do chráněných částí přírody a později i uznala, že došlo k porušení zákazu, který vydala po našich opakovaných podnětech. Kauza MVN Velké Vrbno se dostala na dvě jednání ke Krajskému soudu v Ostravě a na projednání na Nejvyšší správní soud. Nyní je však věc opět na straně MZe. MŽP má plno práce s našimi námitkami vůči správní a neodborné činnosti ČIŽP OI Olomouc a s vyřešením podjatosti nynějšího ředitele MŽP OVSS VIII.
Kauzu realizace MVN Velké Vrbno a nějaké další, nepovolené činnosti v oblasti, ČIŽP víceméně sloučila do dvojice řízení vedené dle 2 zákonů o ochraně přírody. Z pohledu projektu byly naše právníkem formulované návrhy použity ve správním řízení a jsou i součástí materiálů orgánů činných v trestním řízení. Vzhledem k nedostatečnému finančnímu zajištění a zejména absenci dlouhodobé perspektivy jsme nepodali další návrhy k šetření možné/pravděpodobné korupce či nedbalé činnosti úřadů.
Dále jsme se věnovali prosazování respektu k zákonné ochraně ve dvou řízeních ve Stříbrnicích a dvou v Hynčicích pod Sušinou. Ve věci zničených zdrojovek, prstnatců, biotopu evropsky významných druhů (EVD) chřástala polního a jasoně dymnivkového z pohledu projektu na právní činnost můžeme hovořit o úspěchu. Nicméně v době našeho projektu na místě samém došlo k dalšímu a výraznému zásahu do populace prstnatců májových. Slabou útěchou může být, že navážka byla zčásti v červnu 2022 odstraňována. V kauze nově vybudovaných cest přes orchidejové louky nedokážeme nyní posoudit praktický dopad, ale vzhledem k potvrzení našich dřívějších nálezů se domníváme, že ČIŽP musí uznat zásah do biotopu ZCHD a EVD. Další a nezbytná činnost právníka bude potřeba poté, co ČIŽP po více než roce šetření uzavře. Dosud jsme se proto mohli omezovat jen na návrhy důkazů a úkonů ve správním řízení.
Přijali jsme více 246 datových zpráv v těchto věcech a odeslali 166 zpráv (nepočítáme z jiných regionů, atp.).

Jako první v České republice jsme podali návrh k použití zákona č. 167/2008 Sb., v konkrétní kauze, dokonce celkem v pěti případech (ne všechny v době řešení projektu). Zkušenosti s interpretací zákona v praxi jsou cenné pro všechny zúčastněné strany. Hlavní práce pro právníky nastane v následujících měsících (léto a podzim 2022) poté, co AOPK ČR a ČIŽP dokončí své analýzy a správní úvahu o tom, zda a v jakém rozsahu k újmě došlo a jaké navrhuje nápravy a postih.
Poskytovali jsme informace, důkazy a návrhy do správních řízení a navrhovali postupy, které pro úředníky nebyly vůbec obvyklé. Obdrželi jsme proto od nich několik hodnocení.
MěÚ Šumperk uvedl: „Dále uvádíme, že by správní orgány (vodoprávní úřad i orgán ochrany přírody) uvítaly, kdyby Okrašlovací spolek čelákovický vyvíjel v souladu se svými stanovami „praktickou činnost členů ve spolupráci s orgány ochrany životního prostředí“, a ne pouze neustále správní orgány úkoloval (což mu legislativně ani nepřísluší). Tímto způsobem namísto podpory místní kvality životního prostředí svými mnoha podněty (přičemž některé řeší zároveň již také ČIŽP a některé by šly efektivně vyřešit telefonicky, k čemuž rovněž opakovaně vyzýváme) spíše ztěžuje činnost zdejšího úřadu ve prospěch ochrany životního prostředí v území celého ORP Šumperk, které má zdejší MěÚ Šumperk, odbor životního prostředí, v kompetenci.“.
Obdobně ČIŽP OI Olomouc na naši adresu uvedl: „Na závěr uvádíme, že inspekce žádné průzkumy neprovádí, provádí pouze kontrolní úkony a šetření podle kontrolního řádu, kterými prověřuje možná dotčení zájmů chráněných zákonem č. 114/1992 Sb. V případě potřeby opatření monitoringu, hodnocení nebo vědeckých podkladů se obrací na odborné orgány ochrany přírody.“ Věříme, že uvedenou představu, že ČIŽP jsou jen úředníci bez vlastní odbornosti, odvolací orgán (MŽP) celému olomouckému inspektorátu brzy vyvrátí. Snad nezůstane jen u metodického vysvětlení ale že i ředitelství ČIŽP provede potřebné kroky k nápravě.
Dále ČIŽP OI Olomouc prohlásil: „ČIŽP hájí zájmy chráněné příslušnými složkovými zákony v rozsahu daném českým právním řádem s přihlédnutím ke kompetencím dalších zainteresovaných úřadů. Pouze v případech akutně hrozícího dotčení chráněných zájmů, zejména když chybí předchozí správní posouzení příslušného orgánu, přistupuje inspekce k intervenci typu správních omezení nebo zákazů. Každý subjekt je právně odpovědný za činnost, kterou provádí. Inspekce nemůže nahrazovat odpovědnost všech jednotlivých subjektů a v jakémkoli případě možného dotčení čehokoli činnost subjektu směrovat, ačkoli je zřejmé, že v různých důvodných situacích k takovým kroků inspekce přistupuje. Inspekce vždy vyhodnocuje efektivitu ukládaných opatření ve vztahu ke zjištěným skutečnostem představující předmět možného dotčení, předchozí činnosti správních úřadů ve věci, nebezpečí z prodlení apod.“ Zdá se, že ČIŽP nebude zastavovat nelegální činnost, pokud k ní byl vydán nějaký souhlas jiného úřadu a de facto bude spoléhat až na případné řešení věci přezkumem (bude-li vůbec možný) nebo trestní a soudní cestou. Toto předpokládáme rovněž MŽP bude komentovat.
Dále ČIŽP OI Olomouc uvedl: „Přijímání a vyřizování podnětů veřejnosti je jedna z hlavních činností ČIŽP, ale nikoli jediná, a s ohledem na kapacitu inspekce nemůže být tato činnost směřována pouze na oblast Staroměstska. Je tedy ke zvážení, zda spolek nezneužívá svého práva k podávání podnětů s podezřením na nezákonnou činnost a k podávání žádostí o informace o životním prostředí, kterými zjišťuje a kontroluje práci inspekce, zda záměrně nezahlcuje činnost inspekce, zda předkládá relevantní, úplné a nezkreslené informace a zjištění. Na základě uvedených informací předpokládáme, že odvolací orgán samostatnou úvahou posoudí důvodnost resp. nedůvodnost podaného odvolání spolku, s využitím srovnání informací uvedených spolkem a sdělením inspekce k jednotlivým uváděným bodům, stejně jako složitost situace ve vztahu k celému případu. Navrhujeme Ministerstvu životního prostředí zřízení pracovní skupiny ve věci případu stavby MVN Velké Vrbno, která bude samostatně koordinovat řešení případu stavby MVN Velké Vrbno, a zajistí tak objektivně správné vyřešení celé situace.“ Tuto pasáž věříme bude rovněž odvolací orgán posuzovat.
Přínosem by pro cílovou skupinu asi byla i zvláštní komise, ale ať již bude zřízena či nikoli, je přístup pracovníků OI ČIŽP Olomouc neobvyklý. Pro úplnost uvádíme naši odpověď: „Spolek a jeho členové se snaží dle svých odborných, časových a finančních možností přispívat k lepšímu poznání stavu přírody a k její ochraně. Právem občanů České republiky a spolků je podávat žádosti o informace a samozřejmě i podávat podněty k činnosti orgánům státní správy a samosprávy. Nedomníváme se, že je v nynější chvíli vhodné, aby MŽP, coby případný dovolací orgán, zřizovalo pracovní skupinu, jestliže ČIŽP své šetření dosud neukončila a zřejmě ani znalec nedokončil svoji analýzu. Naopak nynější zavázání Policie ČR, aby monitorovala kvalitu vody ve Vrbenském potoce nepovažujeme za šťastné, neboť PČR alespoň v minulosti kauzy předávala k řešení ČIŽP OI Olomouc. Stačí, že někdejší ředitel ČIŽP OI Olomouc je nyní ředitelem MŽP OVSS VIII a bude nyní přezkoumávat vlastní činnost a osobní účast na šetřeních ve Velkém Vrbně, coby jeden z tehdejších nejen účastníků na místě ale dokonce i jako jeden ze zodpovědných pracovníků (dle informací ze spisové obálky).“.
Návrh řešení vzniklé situace ČIŽP postoupila soudnímu znalci (AOPK ČR). Státní zastupitelství (SZ) a Policie ČR (PČR) získaly vyžádané informace v ucelené podobě v rozsahu několik set stran. MŽP získalo informace pro vlastní kontrolní činnost. ČIŽP získala informace a důkazy o porušeních ze strany stavebníka, o výskytu jedinců zvláště chráněných druhů na řešené lokalitě. ČIŽP ani MŽP, natož PČR spolu se SZ by bez našeho shrnutí a důkazní dokumentace nedokázaly doložit a zformulovat učiněná porušení zákona a přestupky. Krajský a Nejvyšší správní soud patrně obdržel zprostředkovaně informace, které jsme v kauze shromáždili, prostřednictvím žalobce a žalované MZe. MZe po proběhlém soudním sporu potvrdilo zrušení dodatečného stavebního povolení. ČIŽP připustila, že došlo k porušení jí vydaného zákazu z června 2021, sama si toho ale několik měsíců nevšímala. Další informace z řízení nemůžeme zveřejnit. Možná i díky naší kauze ředitel ČIŽP oznámil, že hodlá ve své funkci do konce roku 2022 skončit.
K soudu se dostala žaloba proti rozhodnutí o zrušení protiprávně vydaného rozhodnutí, které úřad zrušil v reakci na náš podnět. Všechny zúčastněné strany nejspíš čerpaly z námi shromážděných důkazů a informací o průběhu řízení.
Nepochybně jsme poskytli velké množství informací k rozsáhlé kauze na téma porušování veřejného zájmu na ochraně přírody a krajiny, což je velmi neotřelé téma pro kriminální policii i státní zástupce. Jsme přesvědčeni, že již jen z pohledu získávání zkušeností při posuzování několika činů dle §§ uvedených v trestním řádu je kauza velmi přínosná. Na rozdíl od kauzy otravy na řece Bečva je kauza MVN Velké Vrbno dlouhodobá a díky našim činnostem výrazně více doložená důkazy o stavu přírody před stavbou a v jejím průběhu.
Účastníci konference České botanické společnosti a současně vedení sekce „Ochrany přírody“ byli seznámeni s tristním stavem nerespektování zákonů v České republice chránících přírodu, jehož ochrana je deklarována jako veřejný zájem. Vedení ČBS poskytne součinnost MŽP a navrhne důvěryhodné odborníky pro potřeby recenzních řízení.
Developerské kauzy ve Velkém Vrbně, Stříbrnicích, Hynčicích pod Sušinou a Dolní Moravě jsou sledovány se zájmem a lidé vyjadřují nevoli s postupem developerů.

Již pět let se věnujeme komunikaci se správními orgány a orgány ochrany přírody, včetně nezbytné odborné činnosti zaměřené na zmapování výskytu zákonem chráněných Druhů živočichů a rostlin. Naše schopnosti cíleně navrhovat správní postupy a správně reagovat na probíhající správní agendu byly a jsou omezené. Přínos právníka do veškerých řízení v době trvání akčního grantu byl velmi přínosný. Bohužel i přes zcela evidentní ničení přírodních hodnot správní činnost a šetření ať již ČIŽP nebo i Policie ČR se vleče. Zatím jsou naše kauzy vedené v režimu zákona č. 167/2008 Sb., průkopnické, ale nejspíš budou nedotaženy, protože k vyburcování orgánů k vyšší a rychlejší aktivitě by bylo potřeba více používat podněty na nečinnost, stížnosti na postup úřadů a více podnětů k šetření nevhodné činnosti a zapojení medií a větší podporu politiků. Nejde jen o podněty, prakticky je vhodné zajistit maximum podkladů/důkazů předem a věc současně rovnou správně posoudit a vyhodnotit.
V období řešení projektu byly kauzy předmětem čtyř natáčení České televize a jsou dokladem neomluvitelného přístupu jednotlivců, ale i úřadů ke skutečně vzácným přírodním hodnotám.
Podpora na cizelování textů právníky následně zasílaných do správních a přípravných trestních řízení je nezbytná a nepochybně zvyšuje úspěch kauz na jejich vyšetření. Ve všech případech bylo potřeba správně popsat nezákonnou činnost, zajistit důkazy a pokud možno navrhnout konkrétní navazující (správní) postup. Jedná se o značný a cenný vklad usnadňující činnost zaměstnancům státní správy, vyšetřovatelům a soudcům. Největší prospěch tak měl státní aparát, což přírodě snad pomůže do budoucna při řešení podobných kauz.
Podařilo se nám přimět ČIŽP, aby alespoň ve věci porušení předběžného opatření akceptovala skutečnost, že došlo k porušení jí vydaného zákazu. Rovněž de facto po dvou letech připustila, že docházelo alespoň v roce 2022 ke znečišťování vodního toku. Ředitel ČIŽP se rozhodl opustit do konce roku 2022 svoji pozici a dát prostor ke změně.

For 5 years we have been communicating with administrative authorities and nature protection authorities, including the necessary professional activity aimed at mapping the occurrence of legally protected species of animals and plants. Our abilities to purposefully design administrative procedures and respond correctly to the ongoing administrative agenda were and are limited. The contribution of a lawyer to all management during the duration of the action grant was very beneficial. Unfortunately, despite the obvious destruction of natural values, the administrative activities and investigations, whether by the ČIŽP or the Police of the Czech Republic were slow. So far, our cases conducted under the regime of Act No. 167/2008 Coll. are pioneering, but they will most likely not be completed, because in order to stimulate the authorities to greater and faster activity, it would be necessary to use more incentives for inactivity, complaints about the procedures of the authorities and more incentives for investigations inappropriate activities and involvement of the media and greater support from politicians. It is not just about suggestions, it is practically advisable to secure a maximum of documents/evidence in advance and at the same time correctly assess and evaluate the matter.
During the project’s implementation period, the cases were the subject of 4 filmings by Česká televize and are proof of the appalling attitude of individuals, as well as authorities, to truly rare natural values.
Support for the chiselling of texts by lawyers subsequently sent to administrative and preliminary criminal proceedings is necessary and undoubtedly increases the success of cases for their investigation.
In all cases, it was necessary to correctly describe the illegal activity, secure evidence and, if possible, propose a specific follow-up (administrative) procedure.
This is a significant and valuable deposit facilitating the activities of state administration employees, investigators and judges. The state apparatus thus benefited the most, which will hopefully help nature in the future in solving similar cases.
We managed to get the ČIŽP to accept, at least in the matter of the violation of the preliminary measure, the fact that there had been a violation of the ban issued by it. It also de facto admitted after 2 years that the watercourse was being polluted. The director of ČIŽP decided to leave his position by the end of 2022 and give room for change.

Jak jsme ne/byli úspěšní ve správních řízeních, která porušují veřejný zájem na ochranu přírody
Ochrana přírody je sice dnes často skloňována, ale když přijde na věc, narazíte. Pokud neumíte věcně naformulovat svoje požadavky a návrhy dalšího postupu, nemáte šanci něco prosadit. Kromě těžce nabytých odborných znalostí se stáváte právníkem a úředníkem v jedné osobě s orientací ve správních postupech a právu. Z vlastní zkušenosti víme, že úřady někdy nerespektují sebelepší připomínky spolků a rozhodují věc jinak, dle svého, dokud z písemných vyjádření spolků není zjevné, že je psal právník. Efektivita ochrany přírody je tak silně podmíněna schopností spolků obstát ve správních řízeních, vůbec si jich během krátkých 15denních správních lhůt všimnout někde na úřední desce, většina z nich se na této desce ani nezveřejňuje, a pokud si zvlášť spolky nepožádaly o informování o nově zahajovaných řízeních nebo se nedotazují dle informačního zákona nebo zákona o právu na informace o životním prostředí průběžně, ani se o nich nemusí dozvědět. Bez solidního právního zázemí a zásoby věcných a podložených argumentů nemá smysl se správních řízení účastnit.
Pod slovem ochrana přírody si lze představit více cílů. Dle zákona č. 114/1992 Sb., jsou velmi zjednodušeně chráněny obecné části přírody (potoky, řeky, lesy), vzhled krajiny (krajinný ráz), konkrétní místa s koncentrovaným výskytem jedinců některých velmi vzácných druhů (zvláště chráněná území, ZCHÚ atp.) a potom jedinci a místa výskytu těchto zvláště chráněných druhů (ZCHD) živočichů a rostlin. (Seznamy ZCHD vznikají na základě společenského konsensu, takže se nechrání třeba většina hub, hmyzu, bezcévných rostlin či lišejníků, a seznamy obnáší zlomek toho, co by se mělo chránit.) Okrašlovací spolek čelákovický mapuje místa výskytu několika desítek druhů živočichů a rostlin a s odkazem na veřejný zájem se snaží o dosažení jejich ochrany nebo přinejmenším zabránění zničení jejich životního prostoru (biotopu). Tři přírodovědci (M. Mokrejš, P. Petřík a P. Jiras) ze spolku prozkoumali v posledních pěti letech oblast Starého Města (pod Králickým Sněžníkem). Nalezli např. jedince v České republice již téměř vymřelého druhu brouka, zaměřili a zaevidovali asi 10 tisíc nálezů jedinců ZCHD na ploše asi 100 km², stále to ale nestačí k ochraně takto vytipovaných asi 15 nejcennějších míst.
V průběhu let se ukázalo, že ochrana přírody v turisticky atraktivním horském regionu, je „na vedlejší koleji“. Jak si lze zjistit z katastru nemovitostí, v oblasti vlastní pozemky dva velcí developeři (Mika a Juříček), kterým bez ohledu na ZCHD zdejší úřady povolují jednu stavbu za druhou ještě podle starého územního plánu. Ačkoli spolek navrhoval vyhlásit 15 menších plošně chráněných území, krajský úřad v tom nic neučinil, i když čtyři lokality by byly nejen národního ale dokonce evropského významu.
Soudní exekutor Dalimil Mika v roce 2018 až 2019 zahájil ve Velkém Vrbně bez jakýchkoli povolení stavbu vodní nádrže na zasněžování (stavba dokonce měla být podrobena procesu EIA). Ačkoli bylo zřejmé, že dodatečné stavební povolení nebude vydáno v souladu se zákony, přesto ho MěÚ Šumperk dodatečně povolil. Spolek se intenzivně snažil navrhovat kroky k nápravě téměř vyhubené populace jasoně dymnivkového a vyhubené největší a jádrové populace vratiček heřmánkolistých v oblasti a navrhoval konkrétní správní postupy. Jenže správní praxe místně příslušných úřadů a České inspekce životního prostředí (ČIŽP) jsou natolik pomalé, že stavebník nelegální stavbu v podstatě dokončil dříve, než nabylo právní moci rozhodnutí o zrušení protiprávně vydaného povolení. A to stavbu realizoval více než tři roky! Přitom primárně mělo jít o to, jak před následující sezónou zamezit dalšímu ničení a obnovit zničené plochy živných rostlin dymnivek motýla jasoně dymnivkového, které konzumují jeho housenky. Narozdíl od rostlin se motýli buďto v následujícím roce po zimě úspěšně vylíhnou z vajíček a rozmnoží anebo prostě na lokalitě vymřou (v jakémkoli stadiu svého vývoje). Nelze přeskočit jednu sezónu. Proto je třeba řešit zásahy do jejich přirozeného vývoje tak rychle, aby se jejich životní cyklus nepřerušil.
Spolky, které se angažují ve prospěch ochrany přírody, jsou často napadány.¹ Přitom spolky, které byly založeny za účelem sdružení osob přírodovědného zaměření, sdružují různě odborně zdatné osoby, které nepřekvapivě někdy odborně i převyšují kapacity úředníků. Obecně by veřejná kontrola měla být hlavním mottem dnešní státní správy a samosprávy.
Spolky ale k úspěšné činnosti potřebují výraznou právní podporu. Nadační a grantové organizace by měly podporovat právní poradny a umožnit dostatečnou a rezervní kapacitu, aby se spolky mohly věnovat odborné části a zajišťovat průzkumy a důkazy. V tomto ohledu by mohly dárcovské organizace poskytovat jakési zázemí a servis. Menší spolek jako ten náš vůbec nechce řešit úřední agendu. Větší organizace mají vlastní organizační oddělení, ale nikdy se zase nebudou věnovat všem koutům naší země. Primárně je proto odpovědnost na místních spolcích, které sledují dění v místě. Z vlastní zkušenosti víme, že sledovat dění na ploše dvou obcí s rozšířenou působností je přímo nereálné, i oblast tří jedničkových obcí je až moc velké sousto.
Je třeba si dále uvědomit, že právně hodnotné a smysluplné texty zjednodušují práci všem zúčastněným a zefektivňují celý proces, od místně příslušných úřadů po krajské úřady, ministerstva ale i policii a soudy. A to je cenné zvláště v době, kdy úřad ombudsmana nefunguje dostatečně rychle a pár organizací, které nabízí limitovanou právní pomoc, nemají kapacitu na rozsáhlé a vlekoucí se kauzy. Však jen naše velké kauzy z posledních dvou let čítají přes 8 tisíc stránek včetně dokumentace projektů a za pět let jsme nějak zkoumali téměř 500 správních řízení na 26 tisících stranách.
Vzhledem k odbornému a vážnému obsahu našich podnětů a stížností adresovaných na ministerstvo životního prostředí jsme se začali zajímat o metodiku hodnocení činnosti autorizovaných osob (vyhláška č. 142/2018 Sb., a č. 468/2004 Sb.).
Chcete vědět víc?
Navštivte naše webové stránky na https://www.celakovice.org/
Oblast/kategorie
ochrana přírody, veřejný zájem, veřejná kontrola
Klíčová slova
veřejný zájem, ochrana přírody, zvláště chráněné druhy, watchdogové aktivity, právní servis
¹ Dobrým příkladem odporu úřadů k právu spolků na správě věcí veřejných, je odpor k nedávno předloženému zákonu o jednotném povolování v oblasti ochrany životního prostředí zdokumentovaný v připomínkách k návrhu zákona. Konkrétně, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Ústecký kraj, Hospodářská komora ČR, Svaz průmyslu a dopravy ČR, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR a ČKAIT byly jasně proti účasti spolků ve správních řízeních týkajících se ochrany přírody.