Dostala se k nám zajímavá otázka do zastupitelské arény, která zní: “Jak se město vyrovnává se změnami klimatu a jak se přizpůsobuje extrémům počasí?” Dnes už snad nikdo rozumný nepochybuje o tom, že se něco s klimatem děje. Nakonec se tím zabývají i (mezi)vládní strategie. Podle nich a řady vědeckých zpráv se města budou muset stále častěji vyrovnávat s povodněmi, zhoršenou kvalitou vody i jejím nedostatkem, vlnami veder znásobenými tepelným ostrovem měst, bouřemi, vichřicemi a celkovým znečištěním ovzduší atd, atd. Odpověď na otázku není tedy jednoduchá, ale pro město Čelákovice by se dala vystihnout jedním obrázkem zachycujícím teploty na umělém hřišti vybudovaném uprostřed města, kde se zelení opravdu šetřilo. Výsledkem je, že během letních teplot tam vystoupají teploty i k 50°C. Viz termosnímek nového hřiště u gymnázia z července 2023, kde teploty vystoupaly k 50 °C (bílá barva). V pozadí městský park s teplotami kolem 25 °C (modrá barva).
Daly by se najít i jiné špatné příklady, ale uveďme i pozitivní. Městem protéká řeka Labe, jejíž kvalita vody se výrazně zlepšila od úpadku kovohutí. Řeka zmírňuje i místní klima, na druhou stranu může přinést povodně a kvalita vody je také relativní, protože Čelákovický potok u náhonu je pravidelně znečišťován splašky a fekáliemi z odlehčovací kanalizace. Nutno poznamenat, že děti na Den Země pochopily hned, že je něco v nepořádku, ale státním orgánům to stále nedošlo.
Město se tedy nějak se změnami klimatu vyrovnává, ale jaksi po svém, nekoordinovaně a hlavně zde chybí odborný poradní orgán, který by různá opatření navrhoval a dohlížel na jejich plnění. Nekonečné debaty o tom, kdy a kde kosit městskou zeleň se řeší na sociálních sítích místo toho, aby se plánovalo s lidmi, kteří tomu rozumí. Není to jen zelená, ale důležitou roli hraje tzv. modrá infrastruktura, tj. různé způsoby zasakování vody v zeleni, nádržích, na zelených střechách a podobně. Každý zahrádkář vám potvrdí, že nejlepší je si dešťovku nachytat. Kolik městských staveb ale má podobný systém, který si může vytvořit každý sám. Místo toho se voda vypouští do kanalizace.
Stále méně si můžeme dovolit kácet zdravé vzrostlé stromy tak, jako se to i přes protesty stovky občanů stalo např. v Kollárově ulici, když nejsme schopni udržet náhradní výsadby, které ani v nejmenším neplní ekosystémové služby těch pokácených. Takto to vidíme i na náměstí, kdy stařičký ale zdravý javor z dob někdejšího městského zahradníka byl úřadem v roce 2017 skácen, aby na jeho místě město vysadil nový, který letos uschl…
Občas někdo namítne, že zeleně tu máme přece dost a že všude jsou sítě, kam se už nic nevejde. Stačí se ale projít v parném dni ulicí se stromy a bez nich a netřeba dalšího vysvětlování. Město by ve spolupráci s poradním orgánem pro životní prostředí mělo vytvořit plán městských výsadeb a sdružovat podzemní sítě v rámci územního plánu. Ještě lepší by bylo vytvořit v souladu s územním plánem tzv. regulační plán. Ten může regulací parteru vytvořit tzv. město krátkých vzdáleností a zlepšit lokální mikroklima přes zeleň a povrchy. Cesta vede také přes technologie a získávání alternativní energie. Město v tomto má co dohánět třeba zlepšováním energetické bilance městských budov.
Zkrátka, nikdo není tak chytrý, aby se na vše stihl adaptovat. Důležitá je ale spolupráce s odborníky. Zapomeňme na neshody, protože ve městě žijeme spolu.
RNDr. Petr Petřík, Ph.D.
předseda Okrašlovacího spolku čelákovického, člen Výboru pro životní prostředí a zemědělství Středočeského kraje a bývalý předseda komise pro životní prostředí města Čelákovice
Článek převzal se souhlasem i redakce Aktuálně z Brandýska.